Bydlení pro malá ptáčata

Napsal Violet (») 25. 9. 2012 v kategorii Ptáci, přečteno: 1244×
kiki-1.jpg

Ahoj! :) Po delší době tu máme zase článek.

Je-li mládě ještě holé, pak není schopno udržet si svou tělesnou teplotu ani v pokojových podmínkách. Jak roste, jeho požadavky na ohřev jsou menší a naopak rostou požadavky na prostor - mládě se chce prozkoumávat okolní svět. Pro malá mláďata, která se ještě drží v hnízdě proto vystavíme poměrně těsné hnízdo s důmyslně řešeným ohřevem. Pro ta odrostlejší, která se již v hnízdě nechtějí udržet, zhotovíme nějakou prostornější bednu, nebo celou místnost, kde se bude mládě učit chodit, létat a uchopovat věci do zobáku.

Hnízdo pro malé, holé mládě

Při tvorbě hnízda není chybou snažit se co nejvíce přiblížit originálu. Přírodní hnízdo je staletími ověřené, tak proč zbytečně experimentovat. Mělo by obsahovat tyto funkční prvky: kotlinu miskovitého tvaru a izolaci.

Výška (od dna kotliny po horní hranu) by měla být taková, aby se mládě z hnízda dostalo až ve cvíli, kdy je dost silné a má kompaktní péřovou pokrývku - asi tak 8 - 12 cm.

V připravené misce zhotovíme nejprve nějakou hrubou výstelku (drobné klacíky), po té prostřední výstelku třeba z hoblin, sena, drceného listí a podobně. Úlně na vrch dáme jemnou výstelku nejlépe z prachového peří, můžeme použít vyčesanou srst ze psa, ovčí vlnu, případně natrhané ubrousky a podobně - ovšem žádné provázky a jiná vlákna, na čem by se nám mládě mohlo uškrtit! Výstélku volíme také s ohledem na to, že mládě přirozeně vyměšuje - a to dost. Proto by výstelka měla vlhkost absorbovat a měla by být dobře vyměnitelná.

Do takto připraveného hnízda musíme ještě instalovat vhodně řešený ohřev  o tom více dole.

Příbytek pro odrostlejší mládě

Mláďata která se již naučila chodit a s elánem se učí létat nám v krabici již nevydrží a musíme je umístit do příbytku, se kterým pro ně do budoucna počítáme.

Sucho a teplo

Mládě se vylíhne jako zcela holé. Není schopno si samo udržet svou tělesnou teplotu - ani v pokojivých podmínkách. V přírozeném prostředí mu sucho a teplo zajišťují jeho rodiče - pravidelně se střídají a zahřívají mláďata.

Ohřev

Zajistit mláděti sucho nepředstavuje problém. Ovšem s tím teplem to není tak snadné. Straku musíme zahřát, ale nesmíme ji upéct. Pro zahřívání mláděte jsou vhodné podobné prostředky jako pro výhřev terarijních plazů: topné desky, topné kameny, infra-zářiče, či obyčejné svítidlo s 25W žárovkou.

Při zahřívání mláděte musíme dodržet dvě základní věci:

  1. Teplota vzduchu v bezprostředního okolí jednodenního mláděte by se měla držet kolem teploty 37 °C (+/- 3 °C max). Při přirozeném procesu je mládě (či vejce) zahříváno svými sourozenci a z vrchu rodičem, při čemž povchová teplota ptačí nažiny se pohybuje mezi 35-40 °C. První dny života mláděte zahříváme prakticky nepřetržitě, můžem si dovolit při dobrém zaizolování ohřev maximálně na 15 minut vysadit.

    Jak stráčata rostou, jsou jejich těla větší, jejich metabolické procesy vytváří teplo a zároveň jim přibývá péřová pokrývka. Jejich izolační a akumulační schopnosti jsou stále lepší, a tak přímoúměrně jejich růstu a opeřování snižujeme intenzitu ohřevu. Snížení ohřevu provádíme buďto snížením intenzity záření, nebo pomocí spínacích hodin nastavíme pravidelné cykly. Při tom dbáme na to, aby se teplota vzduchu v bezprostředním okolí pohybovala podle pravidel znázorněných na grafu pod tímto textem. Graf je pouze orientační, vytvořil jsem ho zpětně, na základě svých vzpomínek na ohřev mláďat.

  2. Odhad potřebné teploty ohřevu − opitmální, minimální i maximální teplota vzdušiny v bezprostředním okolí mláděte − prosím nebrat jako dogma, ale jako výchozí bod, který je však třeba ověřit

  3. Mládě nesmíme vysušit.Zvláště při zhřívání zářiči (IR, žárovka), musíme dbát na to, aby pokožka mláďete nebyla vyschlá. Je-li moládě ještě holé, tak je vhodné jej před zářením stínit třeba senem, nebo látkou. Také potrava by měla být dostatečně vlhká. Stav pokožky hodnotíme vizuálně - odlupování staré kůže je normální, ovšem vyschlá, rozpraskaná pokožka je nepřiznivý jev.

    Kontrola teploty

    Pro kontrolu teploty v hnízdě můžeme použít digitální měřič venkovní teploty s externím čidlem. Pokud poskytuje i možnost nastavení alarmu mezních teplot, nastavme jej třeba na 32-40°C. Ovšem vždy se spoléhejme především sami nasebe a na odezvu, kterou nám mládě dává! Mládě jednak sledujeme, dále mu orientačně odhadujeme teplotu nejlépe přiložením rtů (nejvíce citlivé na změnu teploty) na břišní nažinu. Bříško by nás mělo vždy příjemě hřát.

    Optimálně zahřívané mládě má teplé tělo (na dotyk teplejší než naše) a trochu chladnější nožky.

    Podchlazené má na dotyk chladnější tělo než máme mi. Mládě se třese, snaží se hledat teplé místo (matku) a po chvíli snažení upadá do strnulosti - je nutné okamžitě zahřívat!

    Přehřáté mládě je neklidné, má často otevřený zobák a namáhavě dýchá hrdlem (chladí se), horké nožky. Je nutné snížit intenzitu ohřevu, popřípadě schladit nožky.

    Kiki-1_2 Asi týdenní, holé, slepé mládě straky obecné.

    Snad jsem vám pomohla:) Budu ráda za každý komentář. Pište dotazy do komentáře pod článekm nebo na e-mail about-animals@seznam.cz !

                                                              Violet.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a třináct